Autenticita jinými slovy: pravost, ryzost, původnost, hodnověrnost…
Spousta z nás stále více hledá inspiraci, někoho komu se budeme moct podobat. Místo toho abychom hledali naše skutečné já, naše hodnoty a talenty, ztrácíme čas tím, že snažíme nalézat sami sebe v jiných lidech.
Je skvělé mít cíl, sny a plány. Čas ale utíká příliš rychle, abychom ho ztráceli tím, že budeme hledat to pravé někoho jiného.
Sama se musím občas zastavit, zamyslet se nad sebou proč zrovna mám špatný pocit z toho, že nejsem jako on/ona. Často nejde jen o vzhled, ale i úplně jiné věci.
Sociální sítě nám ukazují pod plachtou filtrů krásné životy ostaních. Šťastný výcuc ze života lidí, kteří ale pravděpodobně v životě zažívají, nebo zažili to stejné jako my.
Neexistují “Nadlidi”, jsou lidi kteří umí fotit, lidé kteří krásně píšou, mají fajn práci, dobré vztahy, skvělé nápady. Lidé kteří hodně cestují, mají dobrou postavu, skvělé výsledky, zajímavé zkušenosti…
Co když ale jde jen o úhel pohledu? Co když je to falešný?
Nebo co když všechno není jen tak, jak vypadá? Je určitě spousta lidí, kteří mají skutečné štěstí, ale často jsou sítě jen ukázkou toho, jak by mohl svět vypadat, kdyby bylo vše jen dokonalé.
Znám několik příběhů, několik lidí, u kterých jsem měla možnost nahlédnout za oponu. Díky tomu vím, že to nejlepší co můžeme udělat, je být sami sebou.
Žena šla do posilovny jen proto, aby si udělala fotku, kterou našla na pinterestu a hodila se ji do feedu. Ve skutečnosti posilovnu ale nemusí. (nehledě na profily, které jsou přímo postanené na kopírování nápadů ostatních).
Holka co šla na focení s přítelem jen proto, aby měla zamilované fotky na instagram, a přitom ho už půl roku nemůže vystát.
Mladá holka nemůže na sociální sítě nasdílet ani jednu fotku bez filtru, protože si přijde ošklivá.
Je zvláštní jak moc jsme ochotni překročit svou komfortní zónu jen proto, abychom se dočlali uznání ostatních.
Vyprávěla mi kamarádka, jak se dělají v Rusku fotky na sítě. Aby ženy vypadaly, že žijí v luxuxu, jedou na dovolenou, kde se ubytují v levném hotelu, a aby měly z dovolené hezké fotky, chodí do jiných resortů na levný drink a toalety, aby si v hezkých hadříkách udělaly pár fotek. Někdy pro fotky lezou do konce i přes plot a neodradí je ani vyhození achrankou.
Teď to bylo o prostředí, ale další téma jsou pózy, a to už je kapitola sama o sobě. Myslím, že tohle téma si místo slov zaslouží vlastní galerii, prototže to slovami asi nepopíšu…
Každopádně, jedna věc jsou pózy, ale věděli jste, že jde třeba upravit postava takovým stylem, že z vás udělají toto?
Hustý co? Ruku nahoru, kdo jste si teď uvědomil, jak jste naivní.
Další věc, co je dobrý si uvědimit, že né všichni máme stejné podmínky. Všichni nežijeme v domě, který je permanentně uklizený a má fotogenický každý kout. Všichni nemáme asistenta, partenra, kamarádku, která skvěle a s chutí fotí. Taky nemáme všichni čas, hlídání a fotogenický program na každý den. Taky občas nemáme náladu, chuť, nápad…. a to je v pořádku.
Snažit se být jako ostatní je někdy likvidační pro naší autenticitu. Chtít být více cool, tredy… nás stojí spoustu práce a úsilí. Někdy taky špatný pocit z nedostatečnosti, a ve finalé i když fotka se bude tvářit kdoví jak úžasně, pravda v naší hlavě nás nenechá na pokoji.
Pamatuji si sama sebe, kdy jsem každý den hledala inspiraci na fotku. Hledala jsem hezká místa a hodinu fotila jednu fotku. Ve finále jsem ji nepoužila a byla jsem nešťastná z toho, že je můj život nezajímyvý.
I když je dnešní doba silně na sítích, stalé 100% z nás žije skutečný život, který i když můžeme schovat za masku, realita ji vždy odkryje.
A tak i když se může zdát, že lidé na sítích žijí dokonalý život, uvědomme si, že stale jsme jenom lidi. Lidi, které trápí stejné problémy. Za foktu a krátké video schováme ledasoc, a proto není důvod si myslet, že feed a vystupování na sítích mluví za vše.
Je to virtuální život. Život, který můžeme upravit tak, jak se nám bude hodit. Je to místo, které často postrácí autenticitu a proto je jen na nás, jak se k sítím postavíme my.
Nemá cenu ztrácet čas tím, že se budeme snažit dělat náš život dokonalým, protože ve skutečnosti vžy není. Ukázat pravou tvář je odvážné, ale kolikrát více inspirativní, než honění se za trendy a falešným uzánáním.
Každý z nás je vyjímečný, takždý máme svůj talent. Pojďme světu ukázat naší ryzost, pravost… protože ta je inspirativnější, než všechny filtry a pózy světa.
Mě osobně inspirují mámy, které dělají práci, která je naplňuje, ale do toho se nebojí ukázat překážky které je potkávají. Díky nim se můžu ztotožnit a uvědomit si, že v tom opravdu nejsem sama.
Inspirují mě ženy, které dokázaly zhubnou zdravou cestou a mluví o pocitech, které je na jejich cestě potkávaly a potkávají.
Inspirují mě mámy, které hledají nejlepší cestu ke komunikaci s jejich dětmi, a nebojí se ukázat, že i přes to jejich děti dostávají záchvaty. A ony se proto musí učit zvládat psychycky tyto situace.
Inspirují mě lidé, kteří neukazují jen to dokonalé, ale i realitu, opravdovost a skutečnost.
Na druhou stranu lidé, kteří přiznají co stojí za jejich úspěchem. Mámy, které mají chůvy, uklizečky, nebo si třeba nechávají dovážet jídlo. Pravda nemusí být vždy špatná, protože za vším stojí důvod, pokud věci neděláme bezhlavě… a to může být také inspirativní. Například žena, která se chce realizovat a zaroveň trávit kvalitvní čas s dětmi, si zařídila dovážku jídla a uklízečku.
Ukázat lidem svou opravdovost je moc fajn. Asi se kvůli tomu setkáme s kritikou, ale upřímně? Lidé kritizují všehno, furt… tomu se člověk nevyhne. Vy ale můžete svým skutečným příběhem inspirovat ostatní a to je víc, než v lidech vytvářet falešné představy.
Tady je jen pár žen, které jsou podle mě velmi autentické a jejich profily mám velmi ráda! 🙂
Ze své zkušenosti ale musím říct, že být sama sebou a autentická chce často trpělivost, protože místo toho abych na TSP naháněla content, čekám na nápad. Proto se někdy dostávám do stavu, kdy přemýšlím, jestli jsem “dost dobrá”. Jestli dost lidí zaujmu.
Nejsem z těch, kteří se furt fotí a honí laiky. Jde mi opravdu o autenticitu a proto i přes své občasné pochybnosti držím. Ale víte co? Ani v tomto nejsem sama, tyto pocity zažívá spousta tvůrců.
Baví mě stát před fotoaparátem dobrého fotografa, ale ze všeho nejvíce mě baví realizovat zajimavé projekty, a hlavně psát. 🙂
A co ty? Co si o tom myslíš ty? Napiš mi třeba na instagram @telospribehem 🙂
